Dobro ani zlo (zejména z hlediska duchovního) ve skutečnosti neexistuje. Je to zcela subjektivní dělení podle osobních kriterií. Je to vyjádření pocitu člověka, že je oprávněn zaujímat ke všemu stanovisko a hodnotit to. Ale připusťme, že každý jedinec přichází na svět s určitým úkolem - tedy i vrah přichází na Zem s úkolem vraždit. Kdyby nebylo zlo, nechápali bychom dobro. Vidím-li vraha (tím myslím člověka podle obecných kriterií zlého) mohu si říct: "Tak takový být nechci"... Já si myslím, že je v každém momentě na Zemi určený počet určitých lidí určitých profesí. Proto (ačkoliv to zní zvláštně) jsem svým způsobem vděčen tomu vrahovi, že je to on a tím "zabral" určité místo v daném počtu vrahů a proto jím nemusím být já. Pochopitelně jsem rád, když je chycen a, podle světských zákonů, zabezpečen. Ale nejsem pro trest smrti, protože v okamžiku popravy se musí narodit další vrah, doplňující počet. A to by mohl i být nějaký můj příbuzný. Takže každý "zlý" člověk v podstatě zachraňuje větší počet "hodných". To všechno není obdiv ke zlu, ale takto jsem si uvědomil, že jsme si "před Bohem" - tedy z pohledu duchovního - skutečně všichni rovni, protože každý z nás má určitý úkol. Nezdá se mi možné, že by - podle jedné teorie - člověk přicházel na Zemi s určitým úkolem a podle stejné teorie by následně byl potrestán (karmicky) za to, že tento úkol splnil! Proto si myslím, že je společensky nutné "zlé" lidi trestat podle světských zákonů, ale duchovně bychom je měli mít ve stejné úctě, jako "hodné" - jako sami sebe.
Jestliže připustíme, že se vše děje podle určitých zákonů, tak se i člověk rodí pro život na Zemi "zlým" nebo "hodným" pouze z hlediska světského a ne duchovního. Všichni se ale rodíme především proto, abychom mohli být svojí činností ku prospěchu druhým. A to je i ten "zlý", protože nám umožňuje uvědomovat si, jakým nechceme být. Přitom "zlý" člověk může během života svojí vůlí dospět k názoru, že nechce být zlým a změní svoje chování. Tím nedojde k potřebě zrození nového "zlého", ale naopak k vylepšení stavu na Zemi. (Bohužel podobně to platí i v opačném směru: dobro - zlo.)
Závěr je z toho jediný: Neposuzujme duchovní hodnoty z hlediska fyzického chápání hodnot. Nemíchejme duchovní a fyzický svět. Nejsou totožné - jsou rovnoběžné, vzájemně se prolínající, rovnocenné ale nemíchatelné. ivang ******
