Je to tak. Lide vetsinou podlehaji svym vlastnostem a radi prenechaji svoji praci jinym a mohou tak prijemne lenosit.
Ja mam tu samou zkusenost. Take jsem si toho nechal svojim pristupem nalozit hodne. Problem byl v tom, ze kdyz jsem se tomu zacal branit, tak ode mne ocekavali, ze budu "makat jako cernoch" az do smrti a muj navrat k normalnimu pracovnimu vykonu byl castym duvodem k ruznym konfrontacim.
Ackoliv jsem nemel sebemensi zajem rozdmichavat nejake spory, dopadlo to tak, ze jsem si tvral na svem a neminil jsem delat "workaholica". Vysledke byl ten, ze na me nejvyssi sef tak tlacil, az jsem se ocitnul ve velmi dusne pracovni atmosfere a doslava me donutili odejit z firmy.
Kazda zkusenost je k necemu dobra. Vseho moc skodi - i prace. Mam pocit, ze "normalni" lide casto zneuzivaji dobroty druhych a proto si na to davejte pozor. Byt dobry neznamena nechat si vsechno libit.
V podstate bych to shrnul v tom znamem prislovi: "Za dobrotu na zebrotu".
