Čauky. Znova se u mne po dlouhé době objevila jedna podivná věc: přiuplném vyprázdnění mysli slyším nějaké jakoby vzdálené rozhovory, které se mě ani netýkají, ani nemají nějaký smysl. Jsou s prohlubující se meditací stále srozumitelnější. Někdy je to jenom pláč nějakého děcka někdy stupidní hlášky, které nedávají žádný smysl "Ta leklá ryba plave"... adt. Nevím, kam to zařadit a co s tím. Ve vědomí přitom mám, že to NENÍ ode mne, že to nepochází z mém mysli. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Napadá mě několik věcí, ale rád bych slyšel váš pohled na věc...
