Stále něco hledáme, protože cítíme, že cosi nám chybí. Člověk to nejdříve hledá ve věcech, pak v lidech, vztazích. A stále to není ono. Až později, když ho vše omrzí, obrátí se do nitra, svého duchovního srdce, odkud vyvěrá ten jemný pocit blaženosti, štěstí a plnosti, na který je třeba se zaměřit a objevit tak, že to, co jsme hledali jsme byli vždy mi samotní, naše podstata. A jen ta nám dá pravé štěstí.
