Měli jste někdy pocit, že "musíte vypadnout" ? Prostě změnit místo,lidi,školu nebo práci..všechno vnějsí, protože už vás tu nic nenaplňuje a vy jste udělali pro lidi kolem co jste mohli..už záleží jen na nich a pracovat na sobě se dá přece všude >>prostě nic co by vás drželo, a jen zvláštní něco,co vás táhne pryč.?? Nevím, chyba bude ve mně, ale už nevím, jak se mám k tomu postavit.V takové situaci jsem ještě nebyla, zamlžil se mi kontakt s "vnitřkem" a nedaří se mi rozpoznat co ve mně chce pryč a co říká zůstaň. Vždycky dříve, když jsem stála před nějakým rozhodnutím,jsem jenom poslechla vnitřní hlas a bylo to. Teď jakoby se mi ztratily všechny kontakty , jako by to mělo být jen na mně..Občas mi proletí myslí věta, že člověk směřující k dokonalosti zůstává na místě, na které ho Prozřetelnost určila .Ale copak jsou nějaká dogmata?