Zdál se mi sen. Byl velice živý a podstatně změnil mé životní priority. Probudil jsem se s velkou energií a řekl si, že si ho napíšu. Moc se mi to ale nedařilo. Měl jsem ho sice v živé paměti, ale nedokázal jsem najít vhodná slova. Po několika krkolomných a složitých větách mě napadlo, že bych ho mohl vyjádřit několika jednoduchými slovy. Tak jsem vyjádřil hlavní myšlenky a zjistil, že se to rýmuje. Takto vznikla tato krátká básnička:
Většina lidí je omezených, několik málo zasvěcených, a o trochu více probuzených.
Je třeba jít cestou zasvěcení, protože nikdo neví, zda v příštím životě nebude zaslepený.
O to se mocenské entity postarají. Nepromarni svůj život!!!
Prosím nekritizujte! Nejsem žádné básnické střevo a taky jsem nikdy žádnou básničku nenapsal. Zde ji uveřejňuji jenom proto, že není moje (rozumíte mi), a mám pocit, že toto „snové poselství“ není určeno jen mně. Já budu rád, když to někomu pomůže, tak jako mně. Nic víc, nic míň.
