Proč trpíme?
ze dne: 15.8.2000 10:34
poslal: BiGer
Utrpení. Určitě není podmínkou pro duchovní cestu a osobní růst. Utrpení přichází v momentě, kdy se snažíme odbourat něco z našeho ega. Když stojíme před karmickou překážkou a její překonání vyžaduje právě tu část ega, která nám přináší utrpení. Přístup k překážkám na (nejen) duchovní cestě je dvojí. Někdo zná svoji podstatu (i díky introspekci) natolik, že dokáže vnímat možné překážky, které se před něj postaví. Ukazuje to na znalost toho, kam kráčím a jaký je stav mého ega. Ten kdo toto zná, odbourává své ego ještě dříve než překážka přijde. Platí pak, že překážka ani nepřijde(nebi ji nevnímáme jako překážku), protože už není potřeba překonávat něco v sobě, když už je to překonané v mysli. Druhý přístup je skrze utrpení. Vlastně je to nechtění vidět překážky, které můžou přijít. Tj překážka přijde a pokud ji chci překonat, musím odbourat část svého ega. Pokud to neudělám, překážka se odsune a objeví se jinde v podobné ale těžší formě. Je to jednoduché. Jedni vidí a vědí, co je v nich špatného a na co by mohli dojet a t oodstaňují ještě dříve než přijde překážka, které vyzkouší, zda je ostraněno to, co odstraněno být mělo. Druzí neodstraňují průběžně a pak trpí. Je nutné taky podotknout, že to jakým sytémem přistupujeme k překážkám je dáno od počátk uzrození, díky rozložení našich energií tedy našich predispozic. Oto je pak těžší změnit přístup ůrozbiju si pusu" za "vím, co může přijít a tak se na to připravím".
