Rád bych vás požádal, kdyby jste mi pomohli zodpovědět mou otázku. Tak trochu mi uniká smysl našeho duchovního snažení. Pojal jsem názor, že oním smyslem je uvědomit si, že jsme součástí Boha a sjednotit se s ním. Předtím tedy následovalo jakési zapomenutí na náš původ,abychom to, co jsme znali rozumově, mohli také prakticky prožívat. Avšak poté, co se poslední tvor s Bohem sjednotí, kolotoč se uzavře a vše začne zase od začátku - nové zapomenutí. A to právě mi není jasné. Jednou si prakticky prožijeme, co je to být Bohem, tak proč vše zase od začátku ?
