Účinnou metodu neznám. Přišlo to naprosto neočekávaně. Vždycky jsem byl unavený a vždy mě něco rušilo zvenčí. Například kdysi jsem usnul únavou na nádraží v Praze. Byl tam velký ruch kolem, ale přesto jsem usnul. Nalednou jsem se probudil (jenom jako) a chodil jsem po nádraží. Všechno, každý počitek byl daleko intenzivnejší a daleko živější, zajímavé je že mě to vůbec nepřekvapovalo, připadalo mi to sanozřejmé. Chodil jsem po nádraží sem a tam až jsem přišel k lavičce kde jsem původně usnul. Dívám se na toho kdo tam sedí, zdá se mi nějak povědomý, a najednou poznávám sám sebe! To mě tak překvapilo že jsem se s trhnutím probudil (teď už doopravdy). Čeho jsem si akorát všiml je to, že pokaždé jsem byl hodně unavený, něco mě rušilo, a byl jsem v jakémsi polospánku. Co se týče metody, zkus to podle Brány ne?
