Definitivnost poznání
ze dne: 14.7.2000 10:28
poslal: jTk
Mám podobnou zkušenost. Člověk studuje, analyzuje, poznává a pak má najednou pocit že je jeho poznání definitivní, že se spokojí s tím co už zná, i když v koutku duše tuší, že zdaleka není definitivní. To je vývojová fáze procesu poznávání. Je stejně důležitá jako poznávání samo. Člověk informace vstřebává na jemnější úrovni. A pak přijde nový impuls a člověk jde dál. Poznávaní je především proces, u kterého platí jisté zákonitosti. Absolutní poznání tomu termínu moc nerozumím. Dovedu si představit úplné poznání. Když si člověk plně uvědomuje všechny hierarchické sféry v sobě a je s nimi spojen – to je úplné poznání. Absolutní poznání – to je asi božské vědomí ve své nekonečnosti a úplnosti. Už nemůžu psát dál protože mě jímá posvátná hrůza.
