Re: Re: Re: Mentál
ze dne: 24.4.2000 11:36
poslal: Filkasz
To elurin, ale nejen: Nekolik myslenek.
To, ze je tezke presne definovat pojmy dobra a zla bez vagniho/neurciteho nadechu jeste nutne neznamena, ze by jsme je meli prestat pouzivat(viz jejich casty vyskyt v Bibli). Otazka dobra a zla se v nas projevuje vetsinou ve forme pocitu urcite vyhody ci nevyhody. Je otazka, zdali musime vsechny momentalni nevyhody povazovat za zlo. Popisem rovnovahy mezi stavy vyhodnymi a nevyhodnymi se zabyvali psychoanalytici, napr. Vladimir Lvovic Levi(Mysleni, dej neznamy, Umeni byt samym sebou) a z jineho pohledu hodne prispiva Erich Fromm. Lvevi popisuje nutnou souvislost a primy vztah mezi pocity vrcholneho optimizmu/blazenosti a vrcholne deprese/bolesti. Cim min je tento system rozhoupan, o to mensi je citlivost cloveka na pocity vyhod a nevyhod. S tim potom vice ci mene primo souvisi i vnejsi projevy cloveka vuci okoli.
Napr. pokud budu mit osobne pocit zla nebo krivdy, prirozene se snazim tento stav nejmene vyrovnat, pokud i ne prevazit na stranu vyhod. Pokud nejsem dost silni, abych sam prevazil/zharmonizoval toto kyvadlo vedome a z vlastnich zdroju, mohu zacit ublizovat svemu okoli o to vic, cim vic chci mit pocit male krivdy ci zla, nebo se zacnu mstit na jinych ci sobe. Takhle se pokousim umele vyrovnat kyvadlo. Ale toto vysvetleni neni jiste uplne, protoze je nutne vzit v uvahu i svedomi, prirozeny ostych(coz je skvela pomucka pro zdravy vyvoj jedince - pocatek projevu pokory) a dalsi.
Skutecne, nebyt linym znamena zamereni pozornosti na vedome aktivovani urciteho procesu, napriklad: vlastni duchovni vyvoj, usporadani ziskanych informaci a naucenych myslenek. Je nutne si povsimnout, ze kterykoliv z techto cinnosti nam pomuze nejenom odvratit pozornost od negativnich pocitu nevyhod, ale na duchovni urovni je potlacit tim, ze nam poskytuje moznost prijmout opacny pol kyvadla, ten ktery prave potrebujeme. Tim se dostavame do pozice vyrovnanosti i na citove urovni, kde hrozi, ze nepocitovanim dobra ci zla se dostavi lenost a opetovna mzslenkova nerovnovaha. Proto je nutne se pravidelne zasobovat poznatky. Je nutne samozrejme vzit v uvahu i existenci parazitujicich myslenkovych entit vyvolavajicich dlouho trvajici pocit nevyhod nebo krivd. Potom je postup jen ponekud odlisnejsi.
