Stránka 1 z 1

Trpná a činná extáze

Napsal: 22 kvě 2013, 19:03
od Windik
Arex píše:3) Víme, že existuje trpná "extáze". Existuje také "extáze" činná?
Obvyklá je extáze trpná (vytržení), ale výjimeční jedinci dosahují i činné extáze.


Ahoj Arexi měl bych otázečku. Co myslíš tou extází? Ono velké Teď? a jaký je rozdíl mezí tou trpnou extází a činnou?

Re: EGO

Napsal: 23 kvě 2013, 08:00
od Arex
Windik píše:Ahoj Arexi měl bych otázečku. Co myslíš tou extází? Ono velké Teď? a jaký je rozdíl mezí tou trpnou extází a činnou?


Extázi chápu jako vytržení z našich osobitých vztahů, tj. starostí o rodinu, zažitých vzorců chování, prostě přízemního pohledu na svět, tedy jako proniknutí do nadvědomí, provázené pronikavým vhledem do nitra věcí.

Takový stav má určitě více různých úrovní, ale do některé z nich se "veliké Teď" určitě vejde. ;)

Dělení extáze podle ativity extatika se pokusím také stručně objasnit:

Trpná extáze: člověk je doslova "u vytržení" - vjemy, které přicházejí z vnějšího světa k našim smyslům jsou utlumeny, extatik moc nevnímá okolí. Většinou leží, sedí či klečí a intenzivně prožívá zření vyšší úrovně bytí. Tělo není nijak aktivní (občas se podobá umírajícímu), protože podlehlo síle extatického vjemu.

Příklad z křesťanského umění:
Georges de la Tour: Svatý František v extázi.
Frantisek.jpg


Činná extáze: Člověk má na extatické vizi aktivní podíl, který se projevuje možností vlastní aktivity (může být drobně omezena). Spouštěcím mechanismem tohoto fenoménu je narovnání páteře, ať už vstoje či v leže.

Re: Trpná a činná extáze

Napsal: 25 kvě 2013, 19:42
od Cagliostro
Doplnil bych Arexe s tím, že ženy do extáze upadají a jí podléhají spíše, než muži.

Re: Trpná a činná extáze

Napsal: 25 kvě 2013, 22:01
od marvin
Proc si to myslis nebo na zaklade ceho tak soudis? :) resp. mame nejake konkretni priklady? :)

Re: Trpná a činná extáze

Napsal: 26 kvě 2013, 08:41
od Cagliostro
Staticky se ženy více nechávají svrhnout emocemi a následně i extází. Příklady snad není třeba uvádět, ženy se všeobecně nevěnují zas tolik hermetismu, což je právě zaviněno trochu i jejich podlehnutí extáze. Hermetismus se možná může měnit, některé priority se ale nemění.

Re: Trpná a činná extáze

Napsal: 29 kvě 2013, 08:09
od Arex
Cagliostro píše:Doplnil bych Arexe s tím, že ženy do extáze upadají a jí podléhají spíše, než muži.


Výjimečně s Tebou nesouhlasím, pokud se Tvůj výrok týká extáze ve smyslu extatického poznání v hermetismu.

V obyčejném životě je nepochybně pravda, že ženy snáze podléhají citovým popudům a dojmům, sugestivnímu vlivu osob a okolí. Pro většinu žen je citová stránka důležitější než rozumová - a zaplať pánbůh zato, protože to trošku polidšťuje nás, muže, kteří jsme občas spolu ochotní bojovat kvůli tomu, kdo měl smeknout dřív. ;) Ačkoli tuto ženskou vlastnost dovedu ocenit, přesto i ta je nežádoucí překážkou v cestě k extatickému poznání. Ne snad, že by nebyla ušlechtilá, ale proto, že udržuje činnost našich smyslů na hrubohmotné úrovni a nedovoluje povznést se výš. Podobné subjektivní zabarvení povahy má ale i řada mužů.

A to je podle mého názoru právě ono: kdo má příliš subjektivně zabarvenou povahu, i kdyby to byly subjektivně ušlechtilé sklony, nemůže opustit hrubohmotnou úroveň, protože jeho osobnost je velice pevná a rozhodně nestojí o žádný "skok výš", kde by člověk zjistil, nakolik ho osobnost svazuje.

To, jak chápe extázi hermetismus, si vypůjčím ze sto let staré přednášky Arnošta Dittricha, nazvané Novoplatonikové:

"V extasi ztrácí člověk své ‚já‘, vědomí své osobnosti, zapomíná na čas, svět a lidi. Při tom je nevýslovně šťasten. Zdá se, že tento stav byl kdysi před statisíci roky normálním stavem našich dravých předků. "Já" a určité rozeznávání zevního světa od vnitřních stavů duševních jest - ve smyslu geologie - nedávnou novinkou."

Abych to citoval poctivě, musím na okraj dodat, že pan Dittrich jako pravověrný vědec začátku 20. století s takovým poznáváním nesouhlasil, ale to nic nemění na tom, že to řekl hezky.

Když prohlédnu historii hermetismu, zdá se mi, že většina extatiků byli muži. Třeba je to ovlivněno tím, čemu dnes říkáme genderová preference, ale třeba je to proto, že pro většinu žen je složitější odložit osobnost, tj. své chci a nechci, než pro většinu mužů. Ale když se podíváme třeba do starého Řecka, tak většina mystérií (a mystéria vedou k extatickému poznání!) byla přístupná ženám i mužům. Vynikajícím příkladem toho jsou tzv. lamelly, popsané zlaté plíšky, které se dávaly do hrobu zasvěceným orfikům, kteří již na zemi dosáhli poznání:

Lamella 83 (zasvěcenec je muž):

"V Hádově domu nalezneš napravo pramen,
u něho se tyčí bílý cypřiš.
K tomuto prameni se nikterak nepřibližuj!
Dále nalezneš, jak z jezera Paměti
vytéká chladivá voda. nad ní jsou strážci.
Ti se Tě budou ptát, jaká potřeba tě přivádí.
Jim řekni naprosto veškerou pravdu,
řekni: ‚Jsem synem Země a hvězdného Nebe,
avšak můj rod je nebeský, to vězte i vy.
Mé jméno je Hvězdný, jsem vyprahlý žízní a zmírám.
Nuže, dejte mi napít z pramene.‘"

(Krištof A. Erhart: Orfeův sestup do podsvětí, s. 79)

Lamella 90 (zasvěcenkyně je žena)
"Přicházím od čistých čistá, královno podzemních bytostí,
Eukle, Eubúleue a ostatní bozi a daimoni.
I já se totiž pyšním, že jsem z vašeho blaženého rodu
a odpykala jsem trest za své nespravedlivé skutky.
Buď mne přemohl osud, nebo ten, který zažehá blesky.
Nyní přicházím jako prosebnice ke svaté Persefoně,
aby mne milostivě poslala do příbytku čistých.

(Krištof A. Erhart: Orfeův sestup do podsvětí, s. 83)

Re: Trpná a činná extáze

Napsal: 29 kvě 2013, 10:17
od Cagliostro
Arex píše:V obyčejném životě je nepochybně pravda, že ženy snáze podléhají citovým popudům a dojmům, sugestivnímu vlivu osob a okolí. Pro většinu žen je citová stránka důležitější než rozumová


Protože zůstávají na bodě hmoty, a ještě si tu Extázi užívají. Samozřejmě to není jenom ženský problém. Důležité je pro každého člověka, jak se rozhodne. Je to na každém jednotlivci a nezbývá než každému přát, ať volí pro sebe to nejlepší.

Re: Trpná a činná extáze

Napsal: 29 kvě 2013, 11:23
od Arex
Cagliostro:

Promiň mi, že jsem ten svůj příspěvek v diskusi tak nafoukl, ale chtěl jsem si ověřit, že nejspíš oba tvrdíme to samé, jen trochu jinými slovy. A slova jsou samozřejmě méně důležitá než obsah.