Pravidla fóra
Zde nechávám prostor na všechna témata, která se nevlezou do výše uvedených kategorií. Mám zde jenom prosbu, pokud se rozhodnete pro založení nového příspěvku, prosím zkuste popřemýšlet jestli není vhodnější umístění již do hotových kategorií. Nechci zase vyvořit nepříjemný škatulkovací systém, jde mi pouze o to, aby se zde třeba neobjevovaly dotazy na cvičení brány z prvního stupně apod.
S tím co popisuješ jsem se setkal hodně v literatůře. Zkoumaly to, a došly k záběru, že ani tak nejde o duši, ale o astrální fluidum, ke ke kterému může zvíře navyknout, a vyhledávat tak místa, které vyhledával zemřelý člověk. Jsou tedy na stejné vlně.
Četl jsem podobné případy u koček, psů, koně a dokonce i nějakého ochočeného opeřence (snad papouška, nepamatuju se).
V pořádku, já na to zatím vlastní názor nemám. Jen vzpomínám, kdy jsem se s tím ve skutečnosti setkal. To co píšeš se jeví logicky, asi bych tak ve svých úvahách taky postupoval... kdyby tu ovšem nebyla ta zjevná nezvířecí povaha.
Jde tam jen část toho člověka z jeho duše,kterou prosytí láskou k místu,lidem..atp.,která se pak vrací na ta místa i ve zvířecích podobách,chrání je a opatruje než se to prosycení vybije,splní účel ,info se pak vrátí odesílateli,čímž se zase obohacuje i o tuto zvířecí zkušenost.. Mc
..všechny věci tady jsou skutečně jenom dočasné - pouze Duch je dokonalou podstatou. Nikde mimo tebe samotného není pro tebe cíle. Jediný smysl a cíl vlastního života je v rozpoznání vlastního životního úkolu, tj. ve vědomí vlastního živého poměru k Bohu.
Jsem rád že víš jak ne,když už nevíš jak jo Možná by bylo fajn mít i jinou zkušenost než knižní
..všechny věci tady jsou skutečně jenom dočasné - pouze Duch je dokonalou podstatou. Nikde mimo tebe samotného není pro tebe cíle. Jediný smysl a cíl vlastního života je v rozpoznání vlastního životního úkolu, tj. ve vědomí vlastního živého poměru k Bohu.
mek onder píše:Jsem rád že víš jak ne,když už nevíš jak jo Možná by bylo fajn mít i jinou zkušenost než knižní
Mám dojem že si nerozumíme V tomhle mám určitou osobní zkušenost, ale je to moc osobní takže zde to vypravovat nebudu. Nicméně si je potřeba čas od času něco ujasnit i jinak.
Jsem přesvědčen po zde řečeném o následujícím: duše sem postoupila z nižších sfér, a neustále pokročujke kupředu. Pouze málokteré duše se narodí v postupo rostliny, zvířat a konečně člověka, některé pouze jako člověk. Jako člověk se rodí x-krát, než postoupí dále. Jen představa, že bych byl v jedné době člověkem, zároveň zvířetem a ještě rostlinou mi příde moc přehnaná Po zdejším absrolvování jde dále, jako vyšší "člověk" nebo spíše energie
Ovšem podobně to mají i živlové energie, které se nikdy nestanou člověkem (až na hodně vzácné náhody), i když tam o duši už nemůže být řeč.
Co je to vlastně duše, je to naše skutečné já, které se neustále vzdělává, a (asi se nevyjadřuju zcea konkrétně, myslel jsem že je to zbytečné, ale dobrá tedy, konkrétnější budu) pracuje a koná. Nejen pro sebe, nebo jen své okolí. Ale pro celou společnost. Mohlo by se říci i pro celej svět (i zde platí Co je nahoře, je jako to co je dole). Hermetická práce posouvat dobro pro veškeré prospěchy lidstva.
Lasenic nám praví v Hovorech s Lasenicem že: "Neexistuje zmovuvtělování, reinkarnace duší jako individuální. Po smrti tělesné nastane i duševní smrt. Lidské duše se rozloží, vplynou v kosmickou duši, splynou s ní. Obohatí ji však o výsledek svého pozemského strádání, a't už ve smyslu kladném, či zlém. Má tedy ateista pravdu, tvrdí-li že se po smrti rozpadne, že po smrti nic není. Do tohoto oceánu vzlévají se i duše všech živočichů, zvířat, obohacujíce jej také o výsledky svého života. Třebaže tato duše kosmická je jednotná, přece je podle kvalit, přinesených do ní z tohoto světa, rozvrstvena, vrstvy však přecházejí jedna po drhé neznatelně, povlovně. A částečky tohoto kosmického rezervoáru se znovu vtělují, projdou životem a zase se vrátí do něho zpět, obohativše jej opět o své zkušenosti.......Tvrdí-li tedy někdo, že je např. reinkarnací egyptského faraona xy, má pravdu jen v tom smyslu, že v něm skutečně je něco z onoho faraona. ... Nebo tvrdí-li tibetský láma, že byl v minulém životě oslem, má pravdu.... Tzv. individuální nesmrtelnost existuje skutečně, musíme si ji však zde na zemi vytvořit. Jsme tvůrci své nesmrtelnosti...." Souhlasím s Lasenicem až na to, že by se duše hned po smrti vlévaly do akáše, i když to zve jinak.
Možná máme jen jiný slovník pojmů a osobní zkušenosti můžou mít více možností vysvětlení, interpretací.Jsem spíše založen na osob.zkušenostech,snad to někdy skonfrontujeme spíše osobně,nebo na jiných úrovních
Ne vše jde zcela popsat,tak i různí autoři mají vlastní náhled na stejnou věc dle svého poznání, povahy a možností..,proto je dobré si udělat i vlastní,at´máš čím obohatit svou úroven´vesmíru.
Jen bych se neomezoval tím,že si něco nedokážu představit,(být více věcí-částí zároven´ )s duší jsem zažil spoustu zajímavých a zvláštnějších věcí,které jsou taky víc osobní..
Přeji at´se daří. Mc
..všechny věci tady jsou skutečně jenom dočasné - pouze Duch je dokonalou podstatou. Nikde mimo tebe samotného není pro tebe cíle. Jediný smysl a cíl vlastního života je v rozpoznání vlastního životního úkolu, tj. ve vědomí vlastního živého poměru k Bohu.
Myslite ze se i demon/larva muze hodne duchovne vyvijet a nakonec plnit jiny ukol, nez k kteremu byl puvodne stvoren ? Elias pise o pomocnych duchach, kteri muzou byt ve skutecnosti larvy, kterym se podarilo vytvorit si nesmrtelne mentalni telo, Eduard Tomas zase pise o skusenosti z astralu s nejakou temnou bytosti, z ktere mel nejdriv hrozny strach, ale pak ho ovladl a zacal rikat te bytosti ze jsou oba deti boha (nebo neco v tom smyslu, popisoval to v dokumentu) a ze tu bytost to zarazilo a vypadalo to ze ji to zacalo zajimat, ale Eduard se vratil z astralu do hrubohmotne reality a potom mel delsi dobu pocit, ze ho neco pozoruje, popisoval to tak ze ta bytost se asi chtela dozvedet vic
No myslite, ze i takovedle nizsi, "zle" bytosti, se muzou za urcitych okolnosti vyvinout do "dobre" bytosti ?
Cagliostro píše:Ani pana E. T. osobně neberu za seriozní zdroj informací.
Já bych jeho serióznost nepodkopával. To že to neuměl pořádně vysvětlit neznamená, že by ta informace neměla hodnotu. Otázka je s čím se to vlastně potkal...
Pete píše:No myslite, ze i takovedle nizsi, "zle" bytosti, se muzou za urcitych okolnosti vyvinout do "dobre" bytosti ?
Vyvinout asi není to správné slovo. To by v sobě musela ta bytost obsahovat od začátku do konce nějaký vzorec, jako je to u nás - lidí. Jen my máme možnost s těmato věcma hýbat, protože působíme v hmotné realitě, kde je mezi dobrem a zlem přímý střet (v nás). Mimochodem rovnost termínů larva a démon mi moc nesedí, a tak bude se mnou asi těžké diskutovat.
Pete : E.T. ji asi těžko zvládnul, když ji vedle sebe cítil nějaký ten čas. Mít soucit s démonem mi přijde opravdu zvláštní a obávám se , že to může mít i katostofální následky. Jinak je to asi otázkou, jakým způsobem člověk nahlíží na úděl stvoření. Dle mne démon zůstane démonem , protože k tomu byl stvořen, vykonává určitou úlohu.
Pete píše:No myslite, ze i takovedle nizsi, "zle" bytosti, se muzou za urcitych okolnosti vyvinout do "dobre" bytosti ?
I když bych raději nechal stranou polarity, tak si myslím, že všechny bytosti se mohou dále vyvíjet. Jinak by vesmír, ve kterém žijeme, byl statický, po věky stále stejný. Ani člověk by z něj nemohl ven, protože by byl navždy přikován ke svému lidství. - Což odporuje hermetickým naukám.
A teď konkrétně k otázce vývoje larev. Uvědom si, že aby se z nižší bytosti stala vyšší bytost, musí změnit (zlepšit) své morální kvality. Takový je zákon evoluce. Z pohledu zásahu "hned, teď a okamžitě" je to asi nemožné; z pohledu vývoje během tisíců let je to bolestné a možné.
Zákon evoluce sice působí samovolně (protože evoluce je nástrojem k uskutečnění cíle stvoření, tj. sebepoznání boha), ale také poněkud "pomalu". Kdo se nesnaží, zůstává stát či klesá. Kdo se snaží, postupuje vpřed.
S vývojem nižších bytostí je to asi stejné jako s vývojem lidstva. Může se lidstvo zlepšit? A daří se mu to rychleji a rychleji?
Naposledy upravil(a) Arex dne 26 bře 2011, 10:38, celkem upraveno 1 x.
„Srdce, buď statečné a spěj vpřed!“, tak volají všichni, kdož jsou sklíčeni smrtelností. Tak zní heslo zasvěcenců zanícených touhou po Absolutnu a stoupajících po žebříku Poznání. Ale až v soutěsce mezi obočím rozzáří se Světlo jako plamen blesku!
ekeaze: prave nad tim jsem se zamyslel, zda demon zustane demonem, protoze k tomu byl stvoren, nebo zda ma moznost (i kdyz o ni nemusi vedet, popripade i kdyby o ni vedel tak by nad tim ani neuvazoval) a clovek v zakladu byl taky stvoren s animalnimi principy, presto neznamena ze ma zustat "zviretem" i kdyz tu samozrejme clovek ma jinou ulohu..
jinak k E.T. nevim, zda k te bytosti mel soucit, podle toho co rikal jsem to pochopil tak, ze jen diky tomu ze si uvedomil ze oba jsou bytosti stvorene bohem se zbavil strachu, sam rikal ze uz ani nevi proc to najednou zacal te bytosti vysvetlovat... na druhou stranu tvrdil, ze dneska by se zachoval jinak, ze by neutekl a pomohl by te bytosti to lepe pochopit, kdyz o to mela zajem..
Anubis: larva a demon jsem nemyslel jako rovnost, jen jsem nevedel jak zobecnit "zle" entity, navic cert vi, s cim se to E.T. setkal
Arex píše: A teď konkrétně k otázce vývoje larev. Uvědom si, že aby se z nižší bytosti stala vyšší bytost, musí změnit (zlepšit) své morální kvality. Takový je zákon evoluce. Z pohledu zásahu "hned, teď a okamžitě" je to asi nemožné; z pohledu vývoje během tisíců let je to bolestné a možné.
Mám takovej dojem, že se jich moc těch tisíců let nedožije Brzy zanikají, pokud nejedou šťávu z upírství a parazitování. A to už je téměř nemožné, aby se staly "dokonalejšíma". Tedy v případě larev.